pozadí

neděle 10. prosince 2017

České merino

The Czech Merinowool


Na Valašsku umí utkat i nejjemnější merino vlnu, kterou mám moc ráda. Je to sice draný materiál, ale jako věčně zmrzlá ocením její termorelugační schopnosti, jako dost se potící i to, že nepodporuje množení bakterií a nenabírá na sebe pachy. Jednoduše, i když se při sportu zpotím, neobtěžuji svým odérem okolí (a sebe). Stejně výborná mi přijde na zimu pro děti, když postojí, zahřeje je, když se začnou hýbat, je schopna je udržet v podobné teplotě a nejsou celí zpocení. Dříve jsem merino vlnu kupovala od finského výrobce Myllymuskut, ale zjistila jsem, že materiál z Moraviatexu je kvalitou i vlastnostmi srovnatelný a aspoň trochu levnější.


Pruhované merino mi přišlo pěkné i praktické, ale chápu, že dcerka si aspoň na vršek vybrala malinovou růžovou. Obrázky z vytkávaných stuh přidávám, aby si prckové snadno poznaly přední díl.



Lepší fotku varianty trika pro syna momentálně nemám, ale je to to stejné, akorát v jiné barevné verzi. Výhodou tohoto materiálu je i jeho snadná údržba, zvládne běžné praní jemného prádla, obvykle nechávám uschnout na šňůře, ale už se párkrát připletlo i do sušičky a vydrželo. Testujeme postupně celá rodina už druhou sezónu.


Muž má ještě triko z této modré, mám vyfoceno pouze na bodýčku, loni ho sundávat téměř jen na praní, na nošení si ho také moc pochvaloval.



neděle 3. prosince 2017

Fotonávod na látkové pexeso

A Tutorial for Fabrics Memory


Nechala jsem se zlákat povedeným panelem na látkové pexeso v brněnském Ardeku. Tušila jsem, že budu litovat, ale touha byla silnější jak rozum. Když už jsem se k šití odhodlala, aspoň jsem vše nafotila, abyste se mohli už dobře informovaní a připravení rozhodnout, jestli se do toho taky pustíte.  Pokud ano, čeká vás 72 kartiček, jednu po druhé obšívat, stříhat, žehlit, obracet, zase žehlit, prošívat a pak konečně radost ze hry!


Pořídit si můžete jakýkoliv panel na látkové pexeso, v prodeji je jich spousta. Mě se tady líbily jednoduché obrázky, většina z nich rozpoznatelných na 1. pohled, základní jasné barvy. Ocenila jsem, že už se počítá se švovými přídavky.


Látku je potřeba si vyžehlit a najít k ní něco na rub kartiček. Doporučuju buď jednobarevku nebo hodně drobné vzory, aby se hráči pak neorientovali podle vzoru na zadní straně. Já zvolila prostřihy kytičkového plátna. Buď si můžete celý panel položit přímo na podšívku nebo jako já jen části panelu, dle velikosti kusů podšívky.


Každý obrázek teď obšijeme dokola, necháme však díru na protočení. Červená naznačuje, kde zhruba jsem šila.


Jednotlivé obrázky si rozřežeme (rozstříháme) a odstříhneme rohy, budou se pak lépe tvarovat a nebude se v nich tvořit boule nahromaděného složeného materiálu.


Připravíme si čtverečky lepící výztuhy, o 3 - 4 mm menší, než bude výsledná velikost kartiček, výztuhu nažehlíme. Pozor, nežehlí se po výstuze, opatrně ji přiložíme na místo, celý obšitý čtvereček otočíme a žehlíme vlastně z té strany, kde je lepidlo (akorát nad ním máme ještě plátna). Já použila zbytky nějakého ronofixu nebo ronopastu. Mě se ty názvy pletou, navíc je vcelku jedno, co se tam dá. Kamarádka s oblibou používá třeba sakon.


Všechny kartičky poctivě otočíme, na vypíchnutí rohů používám takové plastové udělátko od Prymu. Zbytečně drahá, ale šikovná věc. Přežehlím, abych dílky vyrovnala a taky aby mi lehla látka v místě díry na přetočení.


Teď už nás čeká pouze prošití v linii, která je už předtištěná. Šila jsem pomalounku každou kartičku, abych nevyjela z čáry, protože i malinké ujetí by bylo hodně vidět.


Hotovo, může se hrát! Ze zbytků kytičkových prostřihů jsem ještě spíchla pytlík. Text je psaný fixami na textil. Pexeso bude dárkem do bezvadné školky, kam naše nejmladší chodí. Nemusí hrát plnou verzi, děti si mohou vzít méně kartiček, mohou na obrázcích procvičovat počet slabik, začínající hlásku s předškoláky, použít kartičky na rozdělení do dvojic, různých okruhů nadřazených slov... Ony si naše paní učitelky jistě poradí.


Celá výroba je dost pracná a dá se říct, že na takovou "jednoduchou hru" i dost nákladná (pokud musíte koupit i výztuhu a rubovou látku). I proto jsem chtěla, aby hra sloužila více dětem a doma budeme i nadále využívat pexeso dřevěné a papírové. Na druhou stranu, pokud hráč neunese svoji prohru a bude chtít vzteky dílky rozmetat po okolí, nikomu neublíží:-) Kartičky jsou pratelné, trvanlivost slušná, i když dřevu se nevyrovná. Snad se v praxi osvědčí.

neděle 26. listopadu 2017

Ježíškovy přípravy

Preparations for Christmas Gifts


Ptáčkový vzor je mezi švadlenkami už hodně profláklý, ale on se prostě povedl. Dokonce jsem si v knihkupectví všimla, že jej autoři nějaké tvořivé knížky použili na přebal své knihy! Když jsem ho objevila natištěný na plátnu, objednala jsem a s napětím očekávala, jaká kvalita vlastně přijde. Byly to už zbytky, což mi nevadilo, od začátku jsem měla plán udělat povlečení kombinované, ale důležité je, že plátno je kvalitní, slušné gramáže a tisk vypadá stále stejně i pro projetí pračkou a sušičkou.


Na růžovou moc nejsem, dopřávám ji dcerce vyjímečně. Tato je taková meruňkovo-růžová, líbí se mi moc a připomíná mi pokoj mé sestřenice, který měla vytapetovaný podobnou růžovou a který jsem jí jako dítě trošku záviděla.


Tak uvidíme, jestli jsem se trefila do vkusu malé slečny. Povlečení už je zase poskládané a dobře schované, znovu se objeví až za měsíc pod stromečkem, tak psst!



neděle 19. listopadu 2017

Vzpomínková deka - novinka

Memory quilt - Innovation


Dek s fotkami jsem už našila spoustu, tak proč novinka? Je to proto, že deky jsou konečně v takové kvalitě, kterou jsem si vždy přála. Až donedávna jsem si tisk fotek musela dělat sama na speciální plátno, které bylo určeno do inkoustové tiskárny. V celém městě jsem totiž nenašla žádné copycentrum, kde by mi byli ochotní potisknout mnou donesený materiál. I když jsem kupovala originální tonery, postupovala dle návodu, tisk se mohl občas opatrně prát, ale nebylo to úplně ono. Po několika praních začínal tisk blednout. Zákazníci věděli, že deku je možno strčit do pračky jen občas, ale mě to moc neuspokojovalo. Nechtěla jsem, aby věc, kterou dělám (navíc docela drahá věc, protože materiálu i práce taková deka spotřebuje spoustu), neměla skutečně pořádnou užitnou hodnotu.


Teď už konečně vím o firmě, kde mi mnou přinesené plátno profesionálně potisknou. Tisk je velmi pěkný, opravdu kvalitní, zkušební kousek jsem v ruce doslova dřela, i za použití mýdla, voda z něj tekla stále čirá a černý kus není odřený ani na místě, kde byla látka složená. Deka se tedy může prát jak je potřeba, pro fotky to není žádné omezení. Cenově to vychází jen o něco málo hůř, v celkové částce nic podstatného a já jsem spokojená, že deky jsou teď takové, jaké mají být.



Na tuto mě zákaznice trošku překvapila výběrem látek. Měla jsem z téměř černého podkladu strach. Domluvili jsme se na veselém olemování a ono to ve výsledku vypadá skvěle, řekla bych jeden z nejhezčích fotkových přehozů, které jsem kdy šila.





sobota 18. listopadu 2017

Tenká teenagerovská mikina

Když se objeví nějaký vzor pro velké kluky, beru všemi 10. Hoši mi často u vybírání na netu asistují, takže nemusím mít obavy, že bych se sekla a oni pak významně obraceli oči v sloup, házeli úšklebky a oblečení od maminky nechtěli nosit.


Tentokrát jsme nakoupili tenčí teplákovinu od Lillestoff. Když jsme si cestou na rodinný výlet jeli látku vyzvednout, děti si v obchodě začaly vybírat další látky, vymýšlet, co by ještě chtěly, prodavačka nosila role na stůl, stříhala, pomáhala kombinovat a muž jen odevzdaně seděl (ještě, že tam mají pohodlná křesílka). Trošku se divil, že nejen já, ale všechny naše děti jsou v látkách jako doma a umí s účtem pěkně zatočit.


 Střih jsem si tak nějak vymyslela sama. Ne, že by na něm bylo něco těžkého, klasický volnější střih, kapsy... Akorát vysoký límec jsem se snažila trošku vytvarovat, prý možná i skoro zbytečně - vyšlo pak z konzultace se zkušenou krejčovou, každopádně fakt hezky sedí, tak své práce nelituju. Přijde mi praktický, kapuce dětem pod bundami vadí, toto nikde netlačí, pokud fouká, jde z toho udělat rolák nebo stáhnout šňůrkama a ještě to vypadá docela efektně.


Model synek předváděl i na módní přehlídce konané při příležitosti Fler jarmarku v Brně, ukázal svou oblíbenou hvězdu (ano, pokud někde ve městě potkáte věčně "hvězdujícího" kluka, tak to bude s největší pravděpodobností můj potomek) a místí fotograf ho stihl takto pěkně zachytit.


Mladší ratolest si už vymyslela stejnou v kombinaci se zelenými náplety, jen nevím, kdy na to dojde řada...



pátek 27. října 2017

Barevné maskáčové vesty

Colorfull Masked Vests


Nikdy se mi maskáčový vzor nelíbil, ale zvykám si. Hoši mě na tento barevný prošev přemluvili, dali se do mě oba dva a tomu už nešlo odolat. O prošívané vesty žadonili taky už několik let a toto byl snad jediný vzor vhodný pro kluky, který se vůbec objevil.


Možná to nevypadá, ale žádné hup šup to nebylo. Nejdřív hledání vhodného střihu, nakonec jsem nakombinovala 2 různé z Ottobre. Moc se mi na jednom střihu líbily jednovýpustkové kapsy.




Pak jsem prošla chytré knihy, internet a s hrůzou zjistila, že netuším, jak takové kapsy ušít. Naštěstí pomohla jedna internetová známá, která celý postup nádherně, jako pro slaboduché, krok po kroku nafotila. Přesně jako pro mě, protože z návodů já obvykle nechápu vůbec nic. Zkušební vzorek ze zbytků ukázal, na co si dát pozor, naostro to pak už jelo pěkně.





Dost jsem párala, přešívala, zkrátka je to tlusté, občas se mi podšívka připletla někam, kam neměla, každý šev nevyšel ideálně napoprvé. Když jsem pak ve Sportissimu viděla práci čínských šiček a cenovku z výprodeje, udělalo se mi mdlo. Jen za cenu materiálu jsem mohla mít koupené vesty pro celou naši rodinu a to ve vypracování, kterého jsem stejně nedosáhla. A 10 volných večerů k tomu! Ale zase bych se nenaučila ty kapsy, nespotřebovala 2 starší kusy flísu, a děti by neměly originály od milující maminky:-)



neděle 22. října 2017

100% český advent

100% Czech Advent


Objevila jsem krásný, vkusný panel na advetntní kapsář s českými tradicemi. Lence Velebové, autorce zajímavých knížek Střihněte si na šaty a Střihněte dětem na šaty, se zase něco podařilo.


 Kalendář přímo vybízí k vycházce do lesa s připraveným dokrmem pro naše zvířátka, děti vědí, který den se mají těšit na mikulášskou nadílku, připomenou si potřebu teplého oblečení na veškeré zimní radovánky, začnou určitě ochotně pomáhat s pečením a zdobením, nákupem kapra, zdobením stromečeku, až se dostanou k tomu hlavnímu, Štědrému dnu. Kapsičky jsou poměrně velké, do 9 x 10 cm se vleze jak nějaká dobrota, u nás třeba i pytlík čaje, nějaká drobnost nebo knížečka z Advetního kalendáře od Ivany Pecháčkové.


Opravdu naše, české Vánoce, nic přejatého. A kdo by si chtěl rýpnou, toho ujsitím, že vnitřní výplň kapsáře tvoří termolín opět české výroby, stejně jako plátno k podšití kapsiček nebo na zadní stranu, i látka použitá na lemování by měla být asi naše. Šiji českými nitěmi, o původu bambusové tyčky si až tak jistá nejsem, ale stuha na zavěšení je z Dobrušky:-)


Pokud si panel na kalendář objednáte, přijde vám mailem i pěkně udělaný fotonávod. Ušití mi trvalo něco přes 3 hodiny, ale jela jsem jako šroubek a neměřila jsem si čas u prvního, který samozřejmě zabral času více, jak vždy, když člověk dělá něco poprvé. Oproti původnímu návrhu jsem udělala kapsičky podšité, líbí se mi to tak víc a celý kapsář jsem ještě olemovala.


Na panelu najdete i pytlíky na mikulášskou nadílku, do mráčků je možno vepsat jméno dítěte a potom i vánoční dekoraci z hvězdiček.